Sebastiaandillmann

Home » Komoda » Nejlepší z Komoda se Šuplíky

Nejlepší z Komoda se Šuplíky

Nejlepší z Komoda se Šuplíky

Nejlepší z Komoda se Šuplíky – Všechna obraz a clánek že Já zveřejnit v této stránce peel away o Komoda se Šuplíky Ikonou dnes me bt cokoliv. Ale ikon v pravm smyslu slova je pomlu. Jednou takovou je bezesporu komoda U-453. V roce 1958 ji vymyslel Ji Jiroutek (90). Stala se nejslavnjm kouskem ze srie sektorovho nbytku, kter designr navrhl pro nrodn podnik Interir Praha a kter se vyrbl dvacet let. Letos komoda opt oila dky znace Nanovo. Jiroutkovu devnou komodu s erno-edo-rovmi umakartovmi uplky, je stoj na ikmch devnch nokch, zn dvrn nkolik generac ech a Slovk. A pokud ne pmo ji, urit nkter dal kousek ze slavn srie sektorovho nbytku U-450 z roku 1958. Letos od premiry komody uplynulo neuvitelnch edest let a dky snaze Jiho Mrzka a Adama Karska se toto jubileum dokalo dstojn oslavy. Zakladatel znaky Nanovo, kter funguje od roku 2011 a zkaznkm z eska i ze svta nabz originln sten i kompletn zrekonstruovan designov pedmty, se toti rozhodli dostt jmnu sv firmy a slavnou komodu Jiho Jiroutka udlali nanovo. A samozejm pod dohledem samotnho mistra, kter se svho kolu zhostil s preciznost a energi sob vlastn. Po devadestce u se nepotaj roky, ale msce. J sice nevm, jestli tady budu za tden, ale kdy m pan Mrzek podal o pomoc, tak mu pomu, dokud mu, vyprv pan Jiroutek. Hlavn se mus hldat materil, proveden se mus zachovat. Nepipustm dn oblbovn, ke ktermu maj ei sklony. Jinak by to byl podvod na zkaznka, dodv a probouz se v nm velk f skupiny tvarovho vvoje v Interiru Praha, jm se stal v 50. letech minulho stolet. S Jim Jiroutkem se potkvme v jeho vinohradskm byt, kter je fundusem jeho nvrh. Tohle je idle, kterou jsem nakreslil v roce 1971, ukazuje na keslko v obvac sti bytu. Jde o demontovatelnou konstrukci a sam mal dimenze, aby byla lacin. Kdy jsem ji navrhoval, nejvt pot byla se sedkem, kter vypadval, vysvtluje. I ve svch devadesti letech Ji Jiroutek ile navrhuje, rsovac prkno s talismanem v podob plyov opiky a tuka jsou jeho kadodennmi spolenky. Momentln pracuje na nvrhu nbytku pro dti, kter podle nj na trhu chyb. A zatmco pan Jiroutek odchz pro historick katalogy a nvrhy, kter mi chce bhem naeho povdn ukzat, j se dvm po jeho obvacm pokoji plnm vzpomnek – a je mi jasn, e bhem naeho rozhovoru se dozvm vc, ne jsem pvodn ekal. Kdy jste si poprv piichl k prci se devem?Narodil jsem se v Pardubicch, kde ml mj strc truhlstv. Ne klasick, ale strojn, co tehdy nebylo pln bn. A j odmalika chodil mezi truhle a hrl si v hoblinch s devnmi palky. Kdy jsem byl star, strc m nechval i hoblovat. Na stedn kolu jsem nastoupil do Chrudimi. Tamn prmyslovka byla zamen na ivnost, take plka vuky byla teorie a plka praxe na dlnch. To znamen, e to, co jsme si navrhli, jsme pak tak vyrobili. Dky tomu jsem se nauil, e ne vechno hezk na pape se pak d realizovat. Po stedn kole jsem se pesthoval do Prahy. V roce 1954 jsem u pi prci studoval tlet nstavbov studium pi zamstnn na Umleckoprmyslov kole na ikov. Jak pak byla vae prvn pracovn zkuenost?V roce 1947 jsem nastoupil do firmy Michalk, kde vyrbli umleck nbytek. (Dle dostupnch pramen firma vyrbla nbytek na zakzku za ceny zanajc na 8000 korunch. Jedna ze zakzek byla teba i jdelna pro ing. Budlka, editele cukrovarskho kartelu, v hodnot 120 tisc korun. Bn kuchy v t dob vyla maximln na 1500 korun.) Tovrna byla v Uhnvsi a kancele v Praze na Vinohradsk td, kde jsem tehdy zanal jako technick pracovnk. Pak ale pila vojna, a kdy jsem se po dvou letech vrtil, firma u neexistovala. Komunist ji znrodnili, a j tak nastupoval do pln novho podniku Interir Praha. V em to bylo jin?Najednou jsem byl bl vrob. Technick editelstv, kde jsem sedl a navrhoval nbytkov solitry, bylo ve Vysoanech – j ml kancel hned vedle dlen. Tehdy byla po nbytku obrovsk poptvka a je nutn ci, e sortiment se absolutn liil od dnen nabdky, a to jak ze strany designu, tak funkce. Obvac pokoj bn rodiny se tehdy skldal z knihovny, skn, konferennho stolku, dvou kesel, gaue, stolu, ty idl a pbornku. Samozejm jsme nevyrbli vechno, dochzelo ke kooperaci. TON dodval idle, alounn pohovek zase jin vrobn zvod. J chodval na dlnu za klukama a sledoval je, jak eou, hobluj a kl vechno to, co jim navrhuji – a pilo mi to velmi pracn a sloit. Tehdy jsem zaal pemlet, jak jim usnadnit prci a zrove zefektivnit vrobu. A nepustilo m to, ani kdy jsme se o rok pozdji pesthovali do Holeovic, kde v jedn budov sdlilo cel editelstv Interiru Praha. Co vs tehdy napadlo?Vymyslel jsem pokojov nbytek v dlcch. Konstrukci jsem vymyslel tak, e se jednotliv dlce mohly dokonovat a lakovat samostatn a teprve pak skliovat. Dky tto technologii jsem se poprv dostal do irho povdom. A postupn jsem navrhl hned nkolik pokoj. V tiapadestm jsem jako prvn navrhl sektorovou kuchy, kter mla dva kopky. Kad ji chtl mt doma a lidi ji kupovali ve velkm. V jednom kopku se ndob mylo, do druhho se odkldalo, aby z nj okapala voda. Sektorov nbytek U-450 ji ale v prodejch trumfnul, ne?To ano. Toho se bhem dvaceti let, kdy se vyrbl, prodaly tisce kus. V em byl speciln?Tehdy jsem vymyslel tvarovan nbytek, kter neel skliovat, a tak m napadlo dt ho do sektoru. Pohrval jsem si s dvky, upltky, jejich kombinac. Nahoru na zkladn komodu jsem pidval vitrny nebo sekret, co byl tenkrt modern. Zrove jsem udlal takov mezilnek, kter vrazn etil penze. Kdy jste vzal komodu, mezilnek a vitrnu, uetil jste za jednu vitrnu. U komody s posuvnmi dvemi jsem zase vynechal mezistnu, m jsem uetil vrobn nklady, take nbytek byl lacinj a mohl si ho dovolit kad. Navc to bylo praktick. Teba pracovn plochu jsem neeil samostatnm psacm stolem, ale udlal jsem desku, kter se pokldala na spodn skku, pidal jsem dv nohy a upltko. To stailo jak pro studenta, tak pro ttu. Do upltka dali tuky, bloek, a tm byla vyeena lon i pracovn plocha. Nebo peik jsem dlal otvrac nahoe i vpedu. Myslm, e zsadn byla i snadn mont. Spodn skky se posadily na podnoe se ikmmi noikami a horn skky na kovov kolky. Mezi lidmi to bylo velmi oblben. Skromn, ale funkn. Tehdy jsem to navrhoval hlavn pro mlad lidi. Kde se ve vs vzal ten npad?Tehdy, to byl rok 1958, u jsem v Interiru Praha foval technickmu oddlen a ml jsem pod sebou dva lidi. Vzpomnm si, e jsme vidli njak film a prochzeli letky z Expa v Bruselu. J na jedn fotce uvidl takov dhovan stojany s funknmi plochami a zaven barevn dlce v devnm rmu. V tu chvli m to napadlo, sedl jsem si a zaal skicovat. Celkem lo o dvacet kus sknk a doplk. Svj podl na spchu mla urit i barevnost.To ano. Expo tehdy ovlivovalo hodn vc vetn barevnosti, kterou jsem uplatnil na nbytku. J tehdy k dubovmu korpusu pouil tu bruselskou barevnost, ili ed a rov lka. A namsto kovovch chytek, kter se dnes vude pouvaj, jsem pouil devnou podlnou chytku. Kdy jsem se na ten prototyp podval, napadlo m, e by chytka mohla bt ern – a ono mi to ty dv barvy krsn propojilo. Najednou to zskalo neuvitelnou plasticitu. (Ukazuje mi star katalog s fotografiemi pokoj vybavenmi nbytkem ze srie U-450 a s pesnm nvodem na sestaven: Mont bez nad – sektorov nbytek U-450 je mono sestavovat vedle sebe nebo na sebe bez nejmenho pouit njakho nad. Stejn postupujeme i pi nasazovn podnoe. Mont bez nad je proti jinm sektorovm adm velk pednost tohoto nbytku.) Z jakho roku je ten katalog?Ze edestho. Tehdy jsem si najal barrandovsk skladit na ikov, kde jsem s jednou pan zaizoval improvizovan pokojky. Ona mi shnla knky, vziky, kvtiny a obrzky – a j s klukama z dlny sestavoval nbytek, pibjel obrazy a tak dle. Pak jsem zavolal jednomu fotografovi a nafotil jsem s nm rzn sestavy. V roce 1958 byl oteven prvn obchodn dm IKEA v lmhultu. Inspiroval jste se?To ne. IKEA se v mm ivot objevila a o nkolik let pozdji. Do Prahy tehdy pijeli zstupci vdsk IKEA, kte chtli rozit export na zahranin trhy a hledali vhodn vrobce. Kdy se mi do rukou dostala jejich dokumentace, nevyhovovala technickm poadavkm, a proto jsem navrhl ji pedlat, aby mohl bt vyroben prototyp. Do Ligny, co byl podnik zahraninho obchodu, pak zavolal sm Ingvar Kamprad (zakladatel Ikea) s tm, e m chce ve vdsku. Nevm, pro si m tenkrt vybral, ale asi dky mm konstruktivnm pipomnkm. V roce 1967 jste tedy odjel do vdska.Ano, ale schvlen m cesty trvalo pt msc. Nastoupil jsem do vrobnho zvodu v lmhultu, kde jsem pracoval jako konstruktr a specialista na demont. Nbytek IKEA se toti u tenkrt prodval v plochch krabicch, m se etily penze nejen za skladov prostory, ale i za dopravu. Ten model ml veobecn skvl vliv na ekonomiku. J ml tehdy v IKEA na starost veker sortiment nbytku, hlavn jdeln stoly. Architekti udlali nvrhy, kter se dostaly ke mn, a j jim je pak schvlil, nebo je vrtil. Pak jsem udlal dlensk vkres, podle kterho se vyrobil prototyp. Jak jste se tehdy ve vdsku domluvil?Nmecky. Kdy m Kamprad v dubnu pijmal, ekl mi, e se mm za msc pijt ukzat. Tak jsem za nm po msci piel, a kdy jsme se bavili, ekl mi: Od prvnho ledna vdsky, nebo pojede dom. Tak jsem si najal uitele a nakonec jsem se vdsky domluvil, i kdy to stlo hodn sil. Jak vypadal koncem 60. let ivot v lmhultu?Byla to vesnice, ale i tak jsem tam potkal hodn dleitch lid, se ktermi jsem pozdji spolupracoval. Kad tvrtek jsme se tam setkvali se starostou a dalmi lidmi na srovch party, kde jsme projednvali nejrznj pracovn vci. Na prci pro IKEA bylo ale skvl i to, e jsem jezdil na veletrhy do Kodan, kde se uroval design na dal sezonu. Poteboval jsem mt pehled, co se ve svt vyrb za stoly, abychom byli konkurenceschopn. Je nco, co vs Ingvar Kamprad nauil a m se dodnes dte?Nauil m mlet. Na podzim jsem jezdval na jeho jezero lovit raky a u toho jsme hodn mleli. To je v obchod dleit, protoe kdy moc mluvte, ztrcte. Ale hodn m nauili i dal lid, kter jsem ve vdsku poznal. Na jedn srov party jsem se teba seznmil s jednm nmeckm milionem, kter pracoval v Koln, ale na vkendy jezdil za manelkou do vdska. Kousek za mstem mli u jezera takovou tu typickou ervenou vilu, kde jsem mu jednou pomhal stavt na zahrad plot. Pi tom se mi povedlo ohnout nkolik hebk, kter jsem zahodil do lesa. Kdy jsem se po chvli otoil, koukm, e Nmec ty m ohnut hebky kladvkem vyrovnv a hz je zptky do krabice. Hned veer jsem to vyprvl sv en, a kdy jsem pak pozdji vydlal njak penze, manelka mi to vdycky pipomnala a kladla mi na srdce, abych il skromn jako normln lovk a na nic si nehrl. Pro jste se nakonec vrtil do eskoslovenska?Po dvou letech jsem udlal tu chybu, e jsem se jel dom podvat na mmu a brchu a manelka na svou rodinu. Tehdy jsme pijeli vlastnm autem a na prvn pohled bylo vidt, e se mme dobe. A v tu chvli zapracovala typick esk zvist. Tak se stalo, e m po tech letech prce ve vdsku odvolali zptky do eskoslovenska. Co jste pak dlal?Kdy jsem se vrtil, soudruzi mi zakzali dlat emeslo. Nesml jsem k prknu, zaal jsem tedy pracovat jako prodava nbytku a kad tvrtrok jsem jezdval uzavrat smlouvy o dodvkch. Po njak dob pijel do Prahy Kamprad a vyptval se na m. Nevm, jestli to bylo na jeho pmluvu, nebo jestli za to mohly m zkuenosti s prac v zahrani, ale v roce 1973 m pijali do podniku zahraninho obchodu Ligna, kde jsem pracoval a do roku 1979. Odtud jsem pak peel do Drevounie, co byl vlastn stejn podnik, jen na Slovensku. Co tehdy byla vae prce?V Lign to fungovalo tak, e v rmci podniku existovaly rzn referty odpovdn za jednotliv trhy. Kad refert ml sv zamstnance, svj reim a svou oblast, kam exportoval nbytek. Mou starost byla sortimentn exportn skladba, co obnelo vymlen vlastnch nvrh, ale i korigovn tch ze zahrani. Opt se toti ukzalo, e designi sice dlaj dobe svou prci, ale jen mlokter um udlat technick vkres. A jeliko j ml v tomhle praxi z IKeA, ml jsem na starosti technick vkresy a vrobu prototyp, kter se pak zahraninm zkaznkm poslaly ke schvlen. Dal vc, kterou jsem ml na starost, byla nae ast na veletrzch nbytku ve svt. Objdl jsem veletrhy v Amsterodamu, Londn, Pai, Bernu, Vdni, Rize, Tbilisi nebo v Casablance, borovicov nbytek ze umavskch les se vyvel i do Kanady. V 70. letech jste psobil i ve vtvarn rad. Co to obnelo?Bylo ns asi est nebo sedm len a mli jsme na starosti schvalovn nvrh vech nbytkovch podnik v eskoslovensku. Jakkoliv inovace v nrodnch podnicch podlhala tehdy schvlen vtvarn rady, kter vechny nvrhy hodnotila nejen po designov, ale i funkn strnce. S nadszkou by se dalo ct, e jsme lidem diktovali, v em budou bydlet. Nkter nvrhy, co se nm dostvaly na stl, byly nevyhovujc. Obas se stalo i to, e u nco podobnho na trhu bylo. A to vechno jsme museli korigovat. Jak jste vdli, co je dobr a co patn?M vhoda tehdy spovala v tom, e jsem na vemonch veletrzch vidl, co ve svt vznik. Kdy o tom tak pemlm, proil jsem asn vci. Ve panlsku jsem vidl hrt Real Madrid, ve vcarsku m vzali do restaurace, kam chodil Charlie Chaplin, ve vdsku jsem jedl velrybu, v Helsinkch jsem zase vidl odjdt lo do Ameriky. J ml snad nejkrsnj ivot ze vech lid (zasn se). Kde se vm lbilo nejvc?V New Yorku. Tam jsem obdivoval, co lovk vechno doke. Fascinovalo m, e ve tictm pate normln splachuje zchod, jak skvle funguje doprava, jak je uprosted Manhattanu obrovsk zelen park To u bylo po revoluci a j tam s manelkou vyrazil na studijn cestu. Vte, kdy chcete nkomu zaizovat byt, muste ho dobe znt. Muste vdt, jakou m rd barevnost, co preferuje za materil. Pjili jsme si tehdy karavan a Ameriku jsme projeli od vchodu k zpadu. Byli jsme v New Yorku, v Detroitu, v Portlandu, projeli jsme Skalist hory, byli jsme ve Vegas, v Los Angeles i v Texasu. Kdy nm tenkrt ped auto skoil obrovsk bizon, podruh jsem se narodil (ukazuje mi figurku bizona na polici se suvenry, kterou si pivezl ze Skalistch hor jako pamtku). Co jste na studijnm pobytu v Americe zjistil?Bylo toho dost. Americk interiry jsou pln kontrast a hodn se li od tch evropskch. Zatmco na venkov maj lid obrovsk obytn prostory, ve mstech se tsn v jednopokojovch bytech. Ty kontrasty mn hodn pomohly v tom, abych zjistil, co lid k ivotu na rznch mstech potebuj. A nbytek strc v nrodnm parku ve Skalistch horch […]

30+ Nejlepší Fotografií z Komoda se Šuplíky29 Nejvíce Fotogalerie z Komoda se Šuplíky38+ Nejchladnejší z Komoda se Šuplíky20+ Nejvýhodnejší Sbírka z Komoda se Šuplíky30 Nejnovejší Sbírka z Komoda se Šuplíky27+ Nejlepší Fotografií z Komoda se Šuplíky42+ Nejvíce Sbírka z Komoda se Šuplíky85+ Nejvýhodnejší z Komoda se Šuplíky