Sebastiaandillmann

Home » Postele » Nejchladnejší z Postele Brno

Nejchladnejší z Postele Brno

Nejchladnejší z Postele Brno

Nejchladnejší z Postele Brno – Všechno stock a clánek že Správce zveřejnit v této stránce zvedl téma o Postele Brno „Víte, my Finové máme v prvním článku ústavy zakotvenou důstojnost všech lidí, a podle toho se řídíme,“ vysvětluje na úvod Maria Ohisalo z nadace Y Foundation, která je čtvrtým největším vlastníkem bytů ve Finsku. Nadace už déle než 30 let rozvíjí program Housing First, tedy „bydlení především“, který před dvěma lety po finském vzoru odstartoval v Brně a nyní i v Praze. Cílem je dostat lidi bez domova z ulice do bytů a pokud možno je tam udržet. Aby si oni na oplátku udrželi svou důstojnost. Ve Finsku se to povedlo. Od roku 1987 kleslo bezdomovectví více než o polovinu, dlouhodobé dokonce na čtvrtinu. Aktuálně žije v celém Finsku asi sedm tisíc lidí bez domova. Pro srovnání: jen v Ostravě jsou odhadem až tři tisíce bezdomovců. Nízký počet Finů žijících na ulici je mimo jiné důsledkem práce Y Foundation, která dnes spravuje téměř 17 tisíc bytů po celém Finsku, z toho necelých sedm tisíc připadá na sociální byty a zbytek na takzvané dostupné bydlení, které není určeno pro urgentní sociální případy, ale pro „normální“ nižší a střední třídu. V roce 2015 poprvé přesáhl počet sociálních bytů spravovaných Y Foundation počet bezdomovců žijících v osamění na ulici. „Housing First je hlavní důvod, proč jsme ve Finsku úspěšní,“ říká šéf Y Foundation Juha Kaakinen. Když člověk slyší o tomto programu poprvé, možná ho napadne následující otázka: Jak to celé může fungovat? To jen tak seberou bezdomovce pod mostem a nastěhují je do nájemních bytů? A už v této otázce je přitom skrytá odpověď. Finové věří, že bezdomovectví není identita, ale jen momentální sociální stav. Lidé se jen tak „nesbírají“ na ulici a jejich přesídlením do normálních nájemních bytů celý proces rozhodně nekončí. Klíčovou součástí programu je totiž sociální péče. V domech spravovaných Y Foundation ji mají „klienti“ k dispozici 24 hodin denně, a to včetně psychologů. „Není to jen o tom dát těm lidem byt, ale především jim dát podporu, aby si byt udrželi,“ tvrdí Maria Ohisalo. Celé to začíná u takových drobností, jako je třeba jmenovka na dveřích. Y Foundation věří, že pokud lidi bez domova co nejvíce přiblíží normálnímu životu, nakonec i oni sami pochopí, že žít v bytě je lepší než jen přežívat na ulici. „Vysvětlujeme jim, že v bytě mají větší svobodu, co budou dělat. Mají se kam vrátit, a tak nejsou otroky rozhodování, kde zrovna dnes přespat,“ doplňuje Ohisalo. Vzpomíná, jak nedávno do nového „sociálního domu“ Aurora House v Helsinkách dorazil muž ověšený plastovými taškami, po uvedení do bytu s prostornou postelí si rozložil noviny na zemi a ulehl na ně. „Nechtěl ani nevěděl, jak spát na posteli. Museli jsme ho to učit, ale postupně si zvykl,“ vypráví Ohisalo. Jen v helsinském Aurora House, který vznikl rekonstrukcí z bývalého hotelu, je 125 bytů, z toho 72 se počítá mezi takzvané sociální byty a 53 z nich obsluhuje sociální personál čítající skoro 40 lidí. Na jeden byt tak vychází téměř jeden sociální pracovník. Y Foundation s podporou finské vlády staví i vykupuje celé domy právě pro sociální účely. Často přestavuje původní přístřeší a různé ubytovny na nájemní byty, kde mohou lidé znovu začít normální život. Prioritou jsou spíše menší byty, jelikož počet lidí žijících samostatně rok od roku stoupá. Finská vláda sociální bydlení podporuje dvěma hlavními způsoby. Zaprvé garantuje nízko úročené půjčky na 40 let až do 95 procent ceny nové nemovitosti. Půjčky poskytují buď komerční banky, nebo veřejná korporace Municipality Finance. Ta financuje regionální projekty včetně bydlení a vlastní ji společně municipality, vláda a státní důchodový fond Keva. Rozvoj bydlení tak má přímý dopad i na zajištění důchodu pro všechny Finy. Vláda také podporuje sociální bydlení promyšleným územním plánováním – v každé nové rozvojové lokalitě musí vzniknout čtvrtina bytů pro sociální bydlení, další čtvrtina pro běžné nájemní bydlení a polovina pak pro komerční sektor. „Abychom se vyhnuli segregaci, nemáme čtvrti jen s nájemním bydlením třeba jako ve Švédsku, kde v posledních letech vznikají z nájemních čtvrtí ghetta,“ vysvětluje ředitel asociace neziskových vlastníků bytů ve Finsku (KOVA) Jouni Parkkonen. KOVA loni postavila asi 3500 nových bytů, letos bude počet ještě o 500 vyšší. Celkem ve Finsku loni veřejný sektor garantoval nebo financoval stavbu až devíti tisíc bytů, přičemž soukromý sektor postavil okolo 34 tisíc bytů. Nájmy v neziskovém sektoru (v bytech spravovaných městy či nadacemi) jsou zhruba o 20 až 50 procent nižší než na běžném trhu. I komerční sektor ale hraje ve finském systému bydlení nenahraditelnou roli. Po 40 letech, kdy většinou municipality a neziskové organizace splatí půjčky na stavbu sociálního či dostupného bydlení, řada z nich prodává nájemní domy soukromým společnostem. Rekonstrukce domů je totiž pro města náročná a navíc jsou si vědoma toho, že jsou na rozdíl od soukromých investorů neefektivní a opravy je vyjdou dráž, než je třeba. Tak například ve stotisícovém městě Lahti sto kilometrů severně od Helsinek koupila část bytového fondu od radnice nadnárodní realitní firma Round Hill Capital, mimo jiné vlastník a správce 43 tisíc severomoravských bytů po společnosti OKD. Jedná se o stovky bytů, které změnily majitele z města na soukromou investiční společnost. Město Lahti díky tomu získalo peníze, které obratem vloží do stavby nových městských bytovek, a Round Hill se zavázal, že udrží dostupné bydlení. Byty si nemohou na rozdíl od české praxe koupit od radnice přímo nájemníci, kteří v městských domech desítky let žijí. Jedinou možností je založit družstvo, které se může privatizace městských bytů účastnit. Zachování družstevnictví mimo jiné zaručuje to, že se s dostupným bydlením nezačne kšeftovat tak, jak to známe z Česka, kdy se levně privatizovaný byt obratem prodá za mnohonásobek ceny. Vše ale ve Finsku přece jen nefunguje jako z dokonalé příručky. V posledních letech výrazně rostou dávky na bydlení, které získávají ze státního rozpočtu lidé, pro něž je nájem až příliš drahý. Loni stát zaplatil na doplatcích na bydlení zhruba 50 miliard korun, tedy asi pětinásobek toho, co český stát. Ještě v roce 2009 to přitom bylo jen asi 25 miliard korun. Jde tedy o podobný problém jako v Česku, kde se příspěvky a doplatky na bydlení staly v poslední době jakousi náhražkou státní bytové politiky a mnohdy umožňují takzvaný byznys s chudobou. Podle ředitele asociace neziskových vlastníků bytů ve Finsku Jouniho Parkkonena má situace jediné řešení – stavbu většího množství obecních bytů tak, aby v nich získalo nájem více chudších lidí, a nemuseli tak od státu získávat stále vyšší příspěvky. K tomu se ještě přidává postupující urbanizace, která dál zvyšuje potřebu dostupného bydlení ve větších městech. To platí ve Finsku stejně jako v Česku. Čtěte také: Nejchladnejší z Postele Brno – Postele Brno

34 Nejlepší Sbírka z Postele Brno75 Nejchladnejší Fotografie z Postele Brno31+ Nejvíce Obraz z Postele Brno82 Nejlepší Fotka z Postele Brno50+ Nejvíce Obrázky z Postele Brno33 Svátecní šaty Galerie z Postele Brno95+ Nejnovejší z Postele Brno15 Svátecní šaty z Postele Brno